Nikdy bych nevěřila, že se mi to může stát, myslela jsem si, že mám prostě štěstí…
Ale bohužel jsem se mýlila. Nejradši bych to vše vymazala. Byla zábava a my na ní šli spolu vím měli jsem poslední dobou problémy, ale já se snažila, myslela jsem, že je to za námi, že to prostě nějak vyřešíme, ale bohužel se tak nestalo. Na té zábavě sis mě vůbec nevšímal a mě to tak šíleně štvalo a bolelo. A přesto jsem za tebou několikrát přišla jak nějakej poslušnej pejsek. Když sem přišla jestli půjdem tancovat na naši písničku tys odpověděl nemůžeš páč držíš piva… bolelo to strašně moc… Tak jsem odešla brečela sem kvůli tobě a tvý kamarádi mě utešovali. Jeden mi utíral slzy a druhej tě šel hledat, že tě moc potřebuju, ale bohužel tys nebyl k nalezení…. A já tě tolik potřebovala a tebe to vůbec nezajímalo…. A najednou to přišlo ten divný pocit, který sem cítila skoro celý večer ta divná bolest co mnou projela a já nevěděla proč. A druhý den jsi mi řekl, žes byl s jinou jako kdyby se nic nestalo v tu chvíli jsem myslela, že umřu a zároveň si uvědomila jak moc tě miluju… vždycky sem si myslela, že tě mám jen ráda, ale ta bolest když si mi to řekl ta to jen dokázala… Miluju Tě a nechci Tě ztratit, ale nevím jestli bych ti dokázala za takovouhle zradu opět věřit… nevím co mám dělat a jen se pro tebe trápím chtěla bych ti odpustit, ale mám???? Zasloužíš si to vůbec???? Stojíš o mě vůbec ještě???? Nevim sem na konci svých sil Ublížil jsi mi… Tak strašně moc…. A já tě přesto všechno pořád Miluju…

Poslal(a): Brouček..., 27.3.2008