Proč je to tak dávno, tak strašně dávno a já pořád nemůžu zapomenout?? Proč když se na tebe podívám, slzy se mi derou do očí, když už ani nemám sílu brečet..?? Proč se se všemi dokážu bavit normálně jen s tebou ne?? Proč za každým dokážu přijít, obejmout ho a tebe ne?? Pořád bych jen brečela, i když už ani není co..:( možná bych si s tebou o tom všem měla promluvit, ale nemám na to sílu..bojím se, že bych před tebou musela brečet..a to já nechci..bojím se, že bych byla jeste více dojebaná, než jsem ted.. že by si ke mě změnil přístup..bojím se, že mě odmítneš.. vím, že jsem už šanci měla, ale to bylo tak dávno, to jsem byla hloupá a malá, nechala si tě utéct.. ted by to bylo vše jiné.. Kéž by jsi mi tak dal šanci..aspon jednu..poslední..:´(

Poslal(a): petul.lka, 28.3.2008