Když tě jednou někdo zklame a ty poznáš, jak to bolí, nikdy nechceš ten samý cit opakova znovu. Láska je krásná dokud žije a pak... Pak jen slzy a bolest, trýzeň a smutek a nic víc. Pusto - prázdno - ticho! Pak nejlepsí tvůj přítel je pes a papír... Zabalíš se do tmy a čekáš! Marně. Snad. Možná. Odchází tvá strará láska, zbývají vzpomínky a rozbušená srdce. Ty nechceš vzpomínat, ale vzpomínáš. Musíš!
On ti vzal všechno a navíc tě zklamal. Byl krutý a zlý, přitom něžný a hrdý. Spi sladce, spi svůj hluboký sen. Měsíc tě bude hlídat a nedopustí, však ty víš..., aby se někdo znovu vloupal do tvého srdce a otevřel jej zlatým klíčem a ústy. Však ty sama to srdce otevřeš a někomu ho dáš, ale teď už spi!...

Poslal(a): Michaela001, 30.4.2008