Život je boj, a v tu nejkrásnější chvíli přijde nejhorší rána, která všechno změní a vždy si veme tu největší daň..ALe proč..?
Proč nám bere lidi, které máme rádi - milujeme..? Proč jednou i to krásné musí skončit a po všem tom nám zbydou ,,jen" vzpomínky, které nám sice už nikdy nikde neveme, ale už nám nevrátí tu ,,naši" milovanou osobu...Které bychom chtěli ještě jednou říct, jak moc ji máme rádi, jak moc nám na ni záleží..!
To asi proto končí to krásný, abychom si uvědomili, co vlastně ,,máme"(nebo měli)..
Jenže proč to lidem dojde až o to něco - někoho přicházejí nebo přijdou..?! Protože si celou tu dobu byli jistí, že "TO" mají vždy u sebe..ale najednou Bum rána..a slzy v tu chvíli přicházejí na scénu..Pláčem sice už nic nevyřešíme, ale dostaneme ze sebe zlost, vyčítky a vše okolo toho...ale už Nikdy.. bohužel nikdy nám to nevrátí to, co bylo alespoň nachvíli ,,naše"!..
Na vyčítky je v tuhle chvíli pozdě...Proto bychom si měli vážit každé minuty, každého okamžiky s osobou, na které nám záleží a kterou máme rádi..jelikož jednou může přijit něco nevyspitatleného a..my o to rázem přijdeme...:-(

Poslal(a): Weunka, 29.6.2008