Možná nemůžeme změnit svět... nikdo z nás. Ale nebyl by ten svět chudší právě o to, že víme, že jej nemůžeme změnit?... Nechci takový svět. Nemůžeme zastavit čas, neobrátíme toky řek, nezakážeme slunci svítit... Ale je tohle všechno důležité, aby se svět změnil? Co když stačí jedno vlídné slovo, jeden nefalešný úsměv, jeden něžný dotek na to, abychom ostatním přinesli naději?... Co když v sobě každý máme kus takové síly? Možná to dokážeme,...všichni spolu. Možná právě já v sobě takovou sílu mám, možná právě proto, že vidím svět jinak, takový, jakým by mohl být.
Možná tu sílu ale beru z Vás ostatních a nevím, jestli Vám ji budu někdy moci vrátit, kdyby se to nepovedlo,... kdyby svět zůstal stejným. Kolik z Vás je ochotno mi tu sílu dát?
Možná riskujete všechno, ale možná... možná změním alespoň ten Váš svět – Tvůj, Tvůj... a Tvůj,… kdyby ten můj zůstal stejným.
Půjdu první... Kolik z Vás půjde stejným směrem? Neříkám za mnou, protože i když máme všichni stejný cíl, naše skutečné cesty budou vždycky jiné. Neříkám za mnou, protože kdybych na cestě padl, ostatní půjdou dál a najdou se jiní první, kteří zaujmou mé místo…
Snad jednou dorazíme do samého cíle. A i kdybychom tam nakonec zjistili, že všechen ten cíl byl jen o tom udržet nás na cestě, která nás změnila, chtěl bych věřit tomu, že to stálo za to.

Poslal(a): Sir ....., 4.9.2008