Jen slova nestačí

Jen slova nestačí

Jen slova nestačí

Můj příběh není o zklamaní, Je o velke lasce ktera trva i dnes, ale přeci jen je v něčem poučný. Mám moc dobrého kamaráda(souseda), který byl do mne určitý čas mooc zamilovaný. ´Já jsem ale nikdy jeho lásku neopětovala, i přes to že jsem ho stálem odmítala a trvala na tom že budeme jen kamarádi Nemohla jsem si kvůli němu nikoho najít, vždycky mi to pokazil, Vždy trval na tom že když nemohu být jeho, najde mi sám kluka o kterém bude vědět že si mě zaslouží. Takto to trvalo skoro 3 měsíce, měla jsem spoustu nápadníků ale vždycky mě od toho kluka odradil můj skvělej kámoš, nebo naopak přiměl kluky které o mne stály aby se semnou už déle nescházeli. Už jsem byla bezradná, stále jsem kamarádovi opakovala, že i když odemne odežene celý svět nikdy s ním nic mít nebudu. Nikdy nešlo o jeho vzhled, je moc pěkný a holkám se moc líbil vždycky. Ale takové to podvědomí mi vždy říkalo že bych s ním nikdy nebyla šťastná, navíc jsem vždy byla na starší a on je odemne starší pouze o 2 roky. Navíc jsem ho vždy měla ráda jen jako kamaráda, a chtěla jsem aby to tak zůstalo. I když v tu dobu jsem ho začínala nesnášet, chodil semnou na diskotéky, do clubů, všude chodil semnou a moje matka byla vždy pro, abych měla dozor. Jednou jsme vyrazili na vášnivou salsatéku, oba jsme salsu neuměli takže jsme se pouze koukali, Kamarád se bavil s jedním chlapem u baru a já jsem přemýšlela jak utéct. Po chvilce přišel kamarád a začal mluvit o tom chlapíkovi u baru. Prej: frajer že jo? ..Podívala jsem se abych zhodnotila, A viděla jsem Slušně oblečeného muže v černých kalhotech a černé košily, postavu neměl opravdu špatnou dokonce se mi hodně líbila, ale přišel mi hodně zvláštní takovej hodně pozitivně naladěnej každému daroval rozzářený úsměv a mne hhned napadlo že to bude taktně vychovaný suchar. Ne, není můj typ. Odpověděla jsem. On je Rus, stejně jako já..dodává kamarád. Aha, tak to už vůbec nemám zájem. drze jsem odpověděla. Po chvilce si to k nám vykračoval ten suchar a požádal mne o tanec. Když už jsme stály v základní poloze, začal mě učit jak se to tancuje: narovnej se!! Uvolni se!! Krok tam pak sem!! :-D bylo to celkem vtipné, Moc se mi líbilo jak se vyjadřoval a jak na mne koukal, zatancovali jsem si ještě třikrát..Když jsme odcházeli krátce jsme se rozloučili a odešli jsme. Když jsem si to s kamarádem kráčeli domů, oznámil mi že tenhle kluk je ten pravej, a že nám nebu stát v cestě, a dal mi jeho telefoní číslo. Opravdu milé.. Moc jsem mu poděkovala že mi to dovolil a zmizela jsem za dveřmi našeho bytu. Dlouho jsem přemýšlela co mu mám napsat, a jestli vůbec mám psát. Nakoec jsem mu tedy napsala, kdy se tam znovu sejdeme a jestli by mne mohl trochu salsu učit. Neodepsal, den ze dne jsem ztrácela naději že mi vůbec napíše až po týdnu mi napsal že je náhodou v Praze a na salsu půjde. Hned jsme se tam s Kamarádem objevili, od té doby jsme se tam scházeli skoro každej třetí den asi po dobu 2 měsíců. Když mě jednou vyprovázel můj suchar domů, políbil mne a jsem cítila že k sobě patříme, jeho něžné a sladké rty mi zamotaly hlavu. Když jsme si druhý den povídali po skypu, chtěla jsem se trošku bavit o nás dvou. Jenže mi napsal že mě možná zklame ale že jsem na něj moc mladá. Nikdo mne zatím nikdy neodmítl a teď? vzteky jsem začala brečet, Vždyť už je mi 16. Osm let rozdíl pro mne byl akorát, Nakonec jsme si povídali po skypu asi do 4 do rána, lehtivé slovíčka na dobrou noc mne uklidnili. Když asi po měsíci měl u mě poprvé spát bylo to velmi krásné, hodně mě překvapilo že na mne nepospíchal nechtěl nic víc než co povolím, vždyť uznejte že první polibek po 2 měsících je dost. Pomilovali jsem se až potom ještě další měsíc na to, opravdu jsem nic něžnějšího nepoznala, jeho rty mne hladili po celém těle Nikdy jsem se necítila tak dobře. Od té doby jsem spolu do dnes, scházíme se jak jen to dovoluje jeho a moje studium. Já přespávám u něj, on přespává u mne. Nikdy jsme se vážně nepohádali, Pořád si máme co říct, užíváme si každý den a každou noc spolu. Má to ale jen jeden háček, Nikdy mi neřekl miluji tě už je to skoro rok a půl a nikdy mi nevyznal slovy opravdovou lásku. Zezačátku jsem to hodně řešila a moc mě to trápilo. Ale teď vím že slova nejsou vůbec důležitá občas to potěší slyšet ale není to povinné. Víte co je mnohem krásnější? Když vám to řeknou jeho polibky, doteky, oči.. Jednou mi řekl.: To ti nestačí že se ti to snažím co nejvíc dokázat jinak? než slovy? Prostě je to můj stydlínek, když mu něco takového řeknu co k němu cítím,začervená se a schová si hlavičku do mého obětí. Co z toho když by mi to říkal 20x denně a podváděl by mne na každém rohu, tak jak to dělal můj první kluk. Já cítím že mne opravdu miluje a váží si mne. Tak stejně jako já jeho. A moje velké přání je, abych s ním mohla být celičký život, abych s ním měla rodinu,zázemí..vím že to dokážem!! A i on v to věří. Nejkrasnější na tom je že se opravdu milujeme den ze dne víc a víc. Vím že v životě je spousta překážek a že i nás dva někde čekají. Ale zatím jsme na vše dva, a ve dvou se to lépe táhne..ve dvou to vše dokážem. A můj soused je teď náš společný moc dobrý kamarád. I on ale něco obětoval, svou lásku ke mne jen abych já byla štastná, a vybral mi víc jak dobře. Za to mu patří můj veliký Dík.
Poslal(a): Irisheek, 4.12.2008

Spodek

Stránka generována 22.12.2024 05:08:47.