Potkáš člověka, na prvni pohled se zamiluješ a když jsi v tom až po uši zjistíš, že ten člověk je ženatý a má dvě krásné děti. Jenže už z toho nelze vycouvat a ty se v tom topíš víc a víc. Ano dává ti najevo jen, že mu nejsi lhostejná, že se mu možná i líbíš, ale? Vždy tam bude to,,ale,,. To je jednoduché, je ženatý. S těmi si raději nezahrávat, ale? Když človek si nevybírá do koho se zamiluje, nemám pravdu? Když ti píše krásná slova, když se na tebe dívá, když na tebe mluví... Všechno je špatne. Láska je složitá a on ti nemůže nic slibovat, přeci. Říkáš si, že milovat je krásné, ale pokud nejsi milovaná stojí to za starou bačkoru. Ve tvých očích je jen on, všechny odmítáš, nikoho k sobě nepustíš blíž...Jen jeho. Chceš, aby byl jen tvůj, ale nechceš nic pokazit,chceš aby tě líbal, hladil, říkal ti lásko.... Jen ve snech, devče zlaté. On se kvůli tobě nikdy nerozvede. A takhle to jde stále dokola, zamilovaná až po uši a zaslepená do jednoho jediného člověka na světě, který si stejně tvou lásku nezaslouží, a ty to moc dobře víš a přesto mu jí stále dáváš, i když víš, že s tebou nikdy nebude. Kdo je zamilovaný je i slepý a hluchý. Tak dlouho se znáte, tak dlouho, že o sobě víte skoro vše a pořád se nic neděje, ani náznak, ani slůvkem se nezmíní o tom co k tobě cítií. Proč to trpíš? Proč mu nic neřekneš? Proč necháš sebou manipulovat? Vždyť si s tebou jen hraje... On tě nemiluje, nikdy... Možná tě má rád, ale nemůže s tebou být. Nikdy, nikdy ti neřekne proč... Nanávidíš ho, ale miluješ. Byl první komu jsi to řekla a také jediný. Bude navždy mít své místo ve tvém srdci i když ti nikdy nedal najevo co cití, nikdy ne upřímně. A kdo to teď stojí před tvými dveřmi a touží po tvé lásce? Otevři oči devče, ten tě opravdu miluje...Proč mu nechceš říct:,,Miluji tě"? Já vím, já vím....navždy budeš milovat toho, kdo si to bohužel nezaslouží. Ale co ten nově příchozi? Ten se musí smířit s tím, že nikdy tě nebude mít...

Poslal(a): AndyKo, 5.12.2008