Když se někdo zamiluje je jasný,že člověk doufá že i on vás bude milovat.Ale když jsem se rozhodla přejít na jinou školu doufala jsem že se prozatím nezamiluju.Stalo se.Nechala jsem to být.On byl vážně moc pěknej a ja jsem nedoufala že my budeme jednou spolu.První rok mě jenom zdravil a já ho milovala čím dál tím víc.Druhý rok jsem začala hrát kvůli němu stolní tenis(ping-pong).Začal mě oceňovat.Po nějaké době jme se začali bavit.Pomohla jsem mu vybrat dárky na vánoce a všichni si začali šeptat,že my dva jsme víc než kamarádi.Kéž by měli pravdu.Začali jsme si psát a asi v listopadu 2007 došlo na to že on se mě zeptal jestli k němu něco cítím.Já jsem mu to napsala na rovinu že ho miluju.On mi napsal pouze že ho to mrzí ale zě on mě ne ..možná někdy něco víc.
Už jsem nechtěla dál být.Bylo mi jasný že on to někomu řekne ale on ne byl tak diskrétní že mi dal za trest jedinou věc přestal se se mnou bavit.Bylo mi to fuk říkala jsem si proč já proč né někdo jiný ale byla jsem na to sama,sice moje nejlepší kamarádka mi pomohla ale stejně musela jsem se s tím vypořádat po svým.
Asi v červnu 2008 jsme jeli se školou na výlet do vesnice kde on bydlí.Napsal mi že se tam půjde za náma podívat.Celý den strávil snáma a se mnou byla jsem šťastná.Nakonec se rozhodl že tam snáma přespí.Kluci s ním šli k nám na chatku, kluci byli poseroutkové a radši odešli, až na něj.Ten usnul vedle mě a celou noc mě držel kolem pasu.Když jsem se začala uprostřed noci dusit ptal se mě jestli jsem v pořádku měl o mě starost a mě to potěšilo.Kyž ráno odešel byla jsem šťastná aspoň za tu noc co jsem s ním mohla být.Nic se nestalo jestli vám něco takovýhle projede hlavou jen sme vedle sebe spali.O velkých prázdninách si našel holku a já jsem to psychicky málem neudžela ale jsem tu furt a teď jsem na sebe naštvaná proč jsem milovala někoho jako je on?
Ale to je v tom báječný že člověk lásku nechápe.

Poslal(a): ajinek.ajinek, 27.12.2008