Už mě nebaví psát o Tobě, víš?už mě to dost vyčerpává a ubírá odvahy a sebevědomí, chápeš?ne?tak já Ti to zopakuju ještě jednou:"nestojíš mi za ty slzy"!už asi néé nooo!!klidně se směj, že to stejně nedokážu!!víš, když je mezi někým místo lásky jen využívání, tak tomu druhému člověku, který Tě miluje ubíráš energii, tím, že on Ti dává lásku a ty ji nevracíš.Je to jako kdyby jsi po každém jídle dostával veliký pocit hladu,nebo po tekutinách ukrutnou touhu pít.Rozumíš tomu?proto už na Tebe nemůžu dál čekat, nejde to!!už nemůžu čekat na to, až se rozhodneš a uvědomíš si, co si uvědomit máš...Já musím jít dál, prostě pokračovat, čas daný pro Tebe už vypršel...už jsem se dostala na konec cesty a nesmím se už nikdy otočit.Já vím, co jsi teď myslíš...říkáš si...ty na mě stějně nikdy nezapomeneš, ikdyby si chtěla, ale bohužeel noo...mysli si, co chceš, ale každým Tvým ubohým výsměchem dostávám ještě větší šanci pro cíl být s Tebou...jo nemám sílu na Tebe zapomenout, ale mám sílu pro všechno ostatní...tu sílu mi ještě nikdo nevzal...ještě ji v sobě musím mít, ona tam vážně někde je...ty jsi mě připravil o hřejivý pocit lásky a bezpečí, vzal si mi srdce, ovládl jsi mou duši i tělo, ale nikdy mi nevezmeš pocit žít krásným životem a zažívat okamžiky na které se budu toužebně těšit...nikdy mi nemůžeš vzít slunce, měsíc, hvězdy...nikdy mi nemůžeš vzít pocit kdy se procházím bosý/íma nohama rosou,kdy usínám při pohledu na hvězdy a kdy me budí odrazy slunečného dne ve třpytivém rybníce...nezakážeš mi ani abych ve večerní mlze seděla na rosou smáčeném a studeném kamenu a poslouchala růst trávu....to jsou totiž okamžiky na které nikdy nedosáhneš...jsi oproti nim slabý, tak jak já jsem slabá oproti Tobě, ale já mám taky trochu té síly...a dokážu být šťastná i bez Tebe, to jsem Tě teď zklamala, já vím, ale už Tě nechci, protože ty jsi mě nezasloužíš...ještě stále máš pocit, že dýchám jen pro Tebe? a jsem tu pro Tebe vždy, kdy mě potřebuješ?ticho...

Poslal(a): ne.šťastná, 11.1.2009