Už jste někdy cítili díru? Prázdno?

Jakoby vám chyběla nějaká část. Část, která, když ji máte, zapadne na prázdné místo a vyplní ho. Na místo plné bolesti, utrpení, strachu, zloby...

Bolest, jakou by nezpůsobila ani dělová koule, prodírající se skrz váš hrdník. Cítili byste nic a zároveň vše.

Chtěli byste cítit slzy, ale už nemáte sílu je vytlačit.
Chtěli byste řvát, ale hlasivky vás neposlouchají. Přesto však slyšíte vaše nitro - křičet, ječet...= slabé slova.
Ani miionový dav na koncertě nejpopulárnější skupiny se tomu nevyrovná.

Navenek jakoby se nic nedělo, ale kdyby měl někdo možnost poslouchat vás ze vnitř, ohluchl by během první setiny sekundy, během další setiny by se jeho tělo začalo rozpadat pod náporem bolesti, kterou vyzařujete.

Nicota. Tma. Prázdno. Ale přitom je vše tak jasné.
Neslyšíte nic, přesto, že ječíte.
Nesvíjíte se bolestí, přesto, že ji cítíte.

Je to jen ve vás. A sami se s tím musíte vypořádat. Nic není platné, dokud nepřijde někdo, kdo prázdnotu zalepí.
Vše konečně zapadne do sebe, jako poslední chybějící kousek puzzle...

Poslal(a): wow_rolka, 18.2.2009