Proč mi nikdy nic,co se týká lásky nevyjde? proč se pokaždé musí stát něco, co všechno pokazí a nebo ani neseberu tu odvahu, abych tomu dotyčnému řekla, co k němu cítím? proč jsem zbabělec, který nedokáže dát najevo své city, protože se bojím, jak to dopadne. bojím se toho, že když otevřu své srdce, jen mi do něj někdo vyryje rýhu a nechá jí tam. tak jak se to už stalo. a jak vlastně dát najevo svoje city? proč je to všechno tak strašně složité... mám vůbec právo na lásku? právo na lásku mají mít všichni... chci taky zažít tu pravou lásku, a ne jenom nějaké románky... a když už jsem se opravdu zamilovala, tak to dopadlo špatně... nejdřív všechno vypadalo docela dobře... bavili jsme se spolu, psali jsme si, já byla celkem šťastná...ale potom jsem se dozvěděla něco, co všechno zkazilo... najednou jsem se přestala snažit, přestala jsem mu psát, bavila se s ním jen minimálně... byla jsem pořád smutná... potom asi po měsíci, jsem konečně na něj přestala pořád myslet a začala jsem doufam, že ho mám ze svého srdce pryč...vím,že to není kluk pro mě, snad by nám to ani neklapalo...a to si pořád vrývám do hlavy...opravdu byly asi dva týdny, kdy jsem byla přesvědčená, že jsem z něj "vyléčená", byla jsem v pohodě, nemyslela na něj...jenže přesně v té době on mi začal znova psát...neřešila jsem to...jenže teď vrací se vzpomínky...a někdy na něj zase myslím...vím, že to není tak silné, jako to bylo před tím, jenom se ho pořád nemohu "zbavit"...dostat ho ze své hlavy...ale já už ho nechci...proč se nemůže objevit někdo jiný??...a když už se objeví, proč to také nevyjde??...já chci zažít lásku, tu pravou lásku, šťastnou.... mám přeci právo ne lásku...nebo ne? =(=(

Poslal(a): x_x_x, 21.3.2009