Krůček po krůčku se blíží...nekompromisní čas jde dál aniž by si uvědomoval, co pro mě znamená.Několik dní, hodin, minut...a pak to přijde.Nechci Tě ztratit, nechceš mě ztratit.Pár bezvýznamných slov, které znamenají celý můj dosavadní život.Jaké pocity jsem nazývala trápením?přišli snad horší?nebo teprve přijdou?pro každého je nejhorší takový špatný pocit, který cítí poprvé...pak už si na něj zvykne a přijde nový.Nový a neskutečně probodávající pocit...ovládne Vás aniž byste si to připouštěli,ovládne Vaši duši, srdce, chování a myšlení.A pak si řeknete stálo to za nic, ale bylo to fajn, lepší je mít v sobě nenaplněnou lásku, touhu a pocity než nic...nechci aby to skončilo! ikdyž jsem prolila potoky slz v bezesných nocích jsem přestávala věřit, že někdy bude líp a přes den jsem byla živá mrtvola, tak si bez toho už nedokážu svůj život představit.Chci mít v sobě radši tenhle bolestný pocit než žádný.Proč to pouhopouhé nic musí skončit!?Smířila jsem se s tím, že to tak je, že to tak musí být, tak proč se z toho zklamání musí stát ještě větší utrpení?At to radši nikdy neskončí...prosím...nechci znovu zemřít..

Poslal(a): ne.šťastná, 29.4.2009