mnohdy si nikdo z nás vůbec neuvědomí, že věci, které my považujeme za samozřejmost, neberou jako samozřejmost nás. Věcem, které pokládáme za jistotu, my tou jistotou nejsme. Příběhy, bez kterých by každý z nás neexistoval, by bez nás existovaly.Osud, který je každému předurčen a bez kterého by nikdo nežil, by ale dál byl i bez nás.
Málokdy si uvědomujeme, že my sami o sobě existovat nemůžeme, my k naší existenci potřebujeme další a další faktory, které by ale na krásněse obešly i bez nás.
Nemůžeme žít jeden bez druhého, ale druhý může žít bez nás.

Zkusme si nesobecky, alespoň jednou a na krátkou chvíli, uvědomit, ják často, když se nás někdo na něco zeptá, jak často začneme odpověď slovem "JÁ". Jak prosté to a přesto důležité a podstatné.

Poslal(a): liska-E, 24.5.2009