Zelená louka, bílé květy,
na nebi z mraků siluety,
na stráni koník bez sedla
a na něm dívka pobledlá.

Někdo jí chybí, něco trápí,
krajkové šaty slzy skrápí
a její obličej je zahalen,
smutečně černým závojem.

Obrovský smutek, hrozný žal,
krutý jí osud přichystal,
smutně se potuluje po lese,
větší už utrpení nesnese.

Blíží se ke konci trápení,
ke skalám vede jí zjevení
a na vrcholku ostrých skal,
skončila dívka hrozný žal.

Nevlídný osud k dívce byl,
krutě jí o život připravil,
za to, že chtěla milovat,
muže co měl jinou ženu rád.

Poslal(a): Mandelinka, 9.8.2009