Nerozumím a nikdy nechci rozumět...
Nerozumím a nikdy nechci rozumět...
...tomu, jak rodič, ten který by svému dítěti měl pomáhat, ukazovat jakým směrem jít, vysvětlit všechny podrobné věci do života, tak děla pravý opak toho všeho.
Nejsi mi mou oporou tati, nikdy jsi mi neřekl jakou cestou se vydat, když mi bylo nejhůř, nikdy jsi mi nevysvětlil věci, které budu potřebovat do života jakmile se osamostatním. Místo toho od Tebe slyším jenom urážky, opovržení, chlad, ironii, momentálně úplnou IGNORACI... A proč? pro nic!... jsi jenom vyšinutý cholerik, nejradši bych Ti kdybych mohla nafackovala, pak si ale vzpomenu, že jsi muj otec a tím rázem to poleví... ale k*rva vzpamatuj se a uvědom si jednu věc - já jsem Tvá dcera žádný vetřelec. Místo toho opečovávaš svou "milovanou" přitelkyni, matku stejně podlou jako jsi Ty...K*RVA...dokaž, že jsi můj otec. Místo toho mi způsobuješ samé utrpení, způsobil jsi ho mé matce a za ty všechny věci Tě tam někde nenavidím, ale zaroveň Tě mám ráda....nechci Tě mít ráda:( je to nenormální přát si to aby mi na Tobě nezáleželo?....snad si všechno co delaš uvědomíš dřív než bude pozdě....
to co tu píšu může znit jako výlev puberťačky, které tatinek zakazuje diskoteky nebo nevím jak to působi...kéžby to tak bylo...je to mnohem horší jsem doma nešťastná, nemám praci, nemám kam jit, musím být zatím závislá na něm a vůbec mi nepomáhá...co mám sakra dělat...
Poslal(a): Nepojmenovaná :(, 6.9.2009