Pamatuju si, když po mě matka chtěla, abych si uklízel v pokoji,luxoval, umejval nadobí atd. a já jí ya to nenávíděl, to snad každej... A kdyz jsem si jestě před rokem vpomenul, převladaly spíše ty negativni věci... A tz pěkný věci sou zastínený těma zlejma vzpominkama... A čím sem byl moudrejsi a starší a jak už nebydlim s ní v jednom domě, tak ty špatný věci jsou pomalu pryč, a me se stesjká po těch dobrých... Takový maličkosti jako škrábání na zádech či ve vlasech, když me stříhala, když mě ošetřovala, když mi dělala večeře do postele a když na mě byla hodná a já měl svoje špatný nálady... Najednou mi tyhle maličkosti chybí.. Pomalu mi začíná docházet, že matka je to jediné DOBRO na světě... to jediné dobro, které bude vždy na vaší straně, které bude vždy stát za vámí a zvednout vás když upadnete... To Ona je ten srtážný anděl... Teď už vím, že matka je to nejelpší, co mě kdy potkalo..

Děkuju ti Mami... Mám tě rád

Poslal(a): Mefistos, 11.3.2010