Zazněl výstřel a peloton se pomalu vydává na dlouhou etapu." Na začátku se držím s celou skupinou,ale po pár kilometrech šlápnu do pedálů a zjišťuji, že se rychle vzdaluji od svých soupeřů. Nasadil jsem pekelné tempo,které kupodivu nikdo nechce akceptovat. V půli závodu mi vše začíná docházet. Slova trenéra, že mám ubr...at na tempu,již skoro neslyším a jediné co záhy ucítím, je bolest v oblasti spánku,jak má hlava dopadá na prosluněný letní asfalt. Ztrácím vědomí a jediné co si ještě matně pamatuji,je silný vítr od vrtule helikoptéry,která na mne čeká jako strářný anděl. Podruhé takovou chybu neudělám a pojedu více takticky. Umím to vůbec? Jestliže ne,tak přesedlám na dostihy,kde můžu uhnat někoho jiného. Myslel jsem i na plavání,ale to už bych tu dávno nebyl."

Poslal(a): Pepa Michálek, 28.7.2010