Možná jednou přijde ta chvíle, která se stane pro mě tím velkým impulsem k .... K čemu vlastně? Co v životě chci, na co potřebuji impuls, chci něco změnit, začít či ukončit? Otázka střídá otázku v marné naději odpovědi. Tápu, tápu svým životem a neumím si nahlas odpovědět, protože se bojím. Bojím se a zároveň stydím vykřičet celému světu bolestivou pravdu o svém já. Jsem slaboch, jež neváží si nejen sebe, těch kolem sebe, kterým na mne záleží, a jiných pozemských statků, jež jsem měl, mám a nebo nechci mít, ale ani těch nesčetně impulsů, které mi život již dal.
Takže co má přijít? Dav zlatých rybek, jež by mi vše hodil do klína? Jídlo, byt, peníze, partnera, úspěch, uznání, proslulost, inteligenci, zdraví, krásu a ostatní drobnosti lidského chtíče? Ale zlaté rybky došly a už nebudou. Nezbývá tedy než se smířit se zaujatostí osudu a připustit, že nic není zadarmo. V tom případě bych ale měl začít chodit do práce, dbát o sebe, pochopit pojem zodpovědnost a upravit si představu o samostatnosti.
Stojí to všechno ale za to ? Proboha a za co vlastně ?
Jo, už si vzpomínám, v tom případě to za to stojí. Takže nechte mě ještě další nekonečnou chvilku doufat ve zlatou rybku. No a mezitím co budu čekat, snad přijde chvíle, která se stane pro mě tím velkým impulsem k ...?

Poslal(a): M.M., 10.8.2010