Než jsme byli zase spolu, tak jsem v podstatě jen přežívala, namlouvala si, že je všechno v nejlepším pořádku a snažila se na to nemyslet. Poblouznila jsem kde komu hlavu, i když jsem o to ani v nejmenším nestála, snad jen pro ten dobrej pocit: jo, dostala jsem ho. To umím taky ze všeho nejlíp. Nejvíc jsem si ale přála, aby mi dal každý pokoj, přestal mi psát, volat a nechal mě jen tak žít. Teď jsme zase spolu, a vidím všechno jinak, mám úplně jinej pohled na vztahy, na lásku, na lidi a vlastně na celý svět, né ten zamilovanej pohled, ale přímou realitu, jaký to všechno doopravdy je. Naučil si mě tolik věcí a sám ani o tom nevíš. Teď jen doufám,že bez Tebe už nebudu muset žít - nedokázala bych to.

Poslal(a): Atrisha, 26.2.2005