Vše se změní v okamžiku, kdy pomine chtění

a jeho místo zaujme pozorování, čiré vidění a odevzdanost.

Člověk přestane být užitečný nebo nebezpečný,

zaujatý či nudný, přívětivý či surový, silný nebo slabý.

Stane se přírodou, něčím krásným a pozoruhodným jako každá věc,

na niž se zaměří čiré pozorování.

Neboť pozorování není ani bádání, ani kritika, je to jen láska.

Ta je nejvyšším a nanejvýš žádoucím stavem naší duše:

láska bez žádostivosti.

Poslal(a): Mysl a cit, 26.8.2010