Prozření?
Prozření?
Sedím v koutě své ložnice a přemýšlím nad tebou.. vzpomínám..
nemůžu se tě zbavit, smazat fotky teď a tady,
nemůžu se dokopat abych ti ty hadry sbalila..
Ty se někde určitě bavíš a vybíráš si která půjde stebou k tobě domů..
Nemusím tě nazývat volem, jste všichni stejný!
Kluci, chlapi rovná se jen alkohol a jiné ženy..
Bože, věřím jenom svýmu psovi..
Já fakt nejsem stabilní typ, kterej to prostě přejde..
fakt jen řeknu co si myslím bez něakýho obcházení!
Vzpomínáš? Říkala jsem počkej tu na mě, sjedu pro bráchu.. já sem za půl hodiny zpátky a něaká pipi je tam na tobě nalepená..
Řekla jsem ji, co to dělá, ahá mladá slečna chce konflikt? Vypadni od mýho chlapa nebo tě tu srazím k zemi....
Otírám si ze vzpomíek slzy, zachrastí klíče které jsi mi ještě nevrátil a najednou si stál předemnou..
Otřela jsem si oči, né ty už mě totiž neuvidíš plakat..
Jen ses omluvil, že prostě nedokážeš být věrný jedné holce.. Víš jaká je to ostuda každý něsíc klopit hlavu dolů u doktora a čekat jestli jestli náhou jsi něco nechytl a já od tebe? Ztratila jsem svou hrdost kvůli tobě.. A pořád ty kecy jak se omlouváš, že se ti každá líbí.. Notak, tohle není můj problém, nenut mě to použít! Prostě z toho nezbylo už nic, nech mi tu klíče a zavři za sebou až budeš odcházet pryč!
Jasně ano jsem jsem blbá, myslela jsem si, že tohle už přece dávno víš! Všechno byli moje chyby, za to přece nemůžeš ty!
Je to hezký zas po pár dnech číst jak mě máš rád, že jsem jediná holka na světě pro kterou se změníš...
Ty slova jsou prázdná, tři roky smi lhal!!!
Poslal(a): amstafatko, 25.9.2010