Jen tak se ptám jestli to bude mít cenu sem své přiznání psát..
padám zas ke dnu.. nechám to radši být..
Všechno to krásný je dávno pryč a stále to bolí..
Chybí mi.. pomáhají mi jen drogy, ale xanax, lorazepan nejsou drogy, vlastně je to legální!

Je někdo kdo mě pochopí? Okolí mi nadává zatím co padám..
Nikdo z nich nezná důvod když tečou moje slzy, nido z nich to neví jaký je to pocit uvnitř! Zkoušela jsem se podřezat, když jsem tu byla sama, moje dlouhé růkávy jen ukazujou co je pravda.. tak vstávej, jsi silná holka!

Nádhrný plány potom traumata z minulosti, noci jsou tak prázdný a já zase nespím.. Je to těžký, ale snad bude líp musím tomu věřit..
Čtete slova, co překračují meze, slova člověka odhodlaného skončit každý večer!
Kruté dětství a pak 3roky v pekle, je víc lidí jako já co zabloudili.. Život je nefér a nikdo není vedle, když stojím sama proti všem a nikdo na mé straně, kdo by podal ruku..

Pár pokusů o sebevraždu stím není problém..
Nikdy jsem totiž nebyla dost silná a dobrá na to aby si mě vážili tak jsem to začla řešit takhle..
Místo lásky a kamarádů je jenom bolest..
Jen další situace z které jsou další práška, nemám sílu tohle zvládat..
Lidi nesmíte mě soudit! Omlouvám se bože, brečím když se podívám, kaž až jsem došla..

Poslal(a): amstafatko, 25.9.2010