Když pohltil mě mráz,já měla smutnou tvář.Pak přišel jsi Ty a já zas byla svá.Pověděla jsem Ti,konečně jsi tam kde máš býti.Tys řekl,už nebudeš smutniti má bílá princezno s blonďatými kudrlinky.Já usmála se štěstím a skočila Ti do objetí.A tak začátek pohádky mohl začít,byť štěstí a lásky z nás ozářil celý svět.Už nebylo žádné Já a Ty,ale my!Tím se naše cesty zpoutaly už na věky.

Poslal(a): petuta, 24.3.2011