Stále přemýšlím a nepřestávám snít..stále doufám a nepřestávám věřit.Možná by bylo lepší utéct,daleko od všech a všeho..Jen tak někde o samotě sedávat pod rozkvetlým stromem ,na opuštěné louce plné voňavých kytiček,v ruce držet odkvetlou pampelišku a při každém fouknutí a dopadnutí bílého padáčku za zelenou trávu si představovat,jak je láska krásná,jak nikdy nikomu neublížila a doufat že jednou naplní i mé srdce...

Poslal(a): Lenule91, 15.5.2011