Stále posloucháme o makroekonomických ukazatelích, posloucháme a čteme o důvěře v naši ekonomiku, slyšíme o tom, že jsme stáli na pokraji veliké propasti a nyní jsme učinili rozhodný krok kupředu. Obyčejný člověk stejně rádoby učeným výrazům moc nerozumí. Jeho zajímá, jestli má práci, jestli za tu práci dostane zaplaceno a jestli z toho, co dostane zaplaceno, uživí rodinu.
Zjišťujeme, že se zase něco nepovedlo, zase uvažujeme o změně volebního systému, vyhazujeme miliony ze státního na nekonečné a stupidní volební kampaně a slepě posloucháme, co kdejaký strejda v Bruselu vymyslí.
V roce 1989 se objevovala hesla: „Ať žije KSČ – ale za své!“ Proč to neplatí i nyní. Proč mají nestraníci a nevěřící přispívat na činnost politických stran a církví, s jejichž programy se neztotožňují? K čemu jsou členské příspěvky. Když budu chtí jít do divadla, do kina nebo na koncert, tak si to přece taky musím zaplatit.
Mnoho lidí uvažuje o možnosti předčasných voleb, které by stály další miliony a kterých se pak stejně nezúčastní a které stejně nic nevyřeší. Víme všichni, kde se nachází naše ekonomika a morálka společnosti. Ano, sice jsem dlouho nebyl v ZOO, ale vím přesně, kde je pavián červený a taky vím, že jsme přesně tam. Když zapneme televizi, rádio, otevřeme noviny, tak všichni vidíme, že jednou za to mohou červení, pak zase modří, pak zelení, pak růžoví a třeba i černí nebo hnědí, na barvě totiž vůbec nezáleží. Jednou za to může ten, jindy onen. Mám obavu, že to jednou stejně skončí u špatné fyzické kondice Praotce Čecha, a to proto, že si prostě vybral blbý kopec, kde znaven stanul při své pouti.
Navrhoval bych proto, abychom místo k volebním urnám šli všichni na interní vyšetření „per rektum“ (konečníkem).
Jednou se přece musí nechat zjistit, do čí řiti jsme se to vlastně dostali. Nemám pravdu?

Poslal(a): Vlasta1957, 24.5.2011