Přála bych si být jistá...

Přála bych si být jistá...

Přála bych si být jistá...

V poslední době se vše tak moc změnilo. A já začínám chápat proč.. Není to lehké, pociťovat ten pocit, který neni snadný, ale je snadnější o tom psát, protože je to to jediné co mě vysvobozuje.. Je to to jediné kde si můžu být 100% jistá, že píšu vše co chci a jak moc chci.. A je jedno jak dlouhé to bude, ale hlavní je, že to bude ze srdce. Ze srdce pro Tebe má tajná lásko..
Není to tak dávno co jsem okolo tebe chodila každý den, 5 let jako okolo ostatních. Tak nevšímavě, bez jakýhokoliv zájmu, bez jakýchkoliv emocí..Chodila jsem okolo tebe jako okolo toho nejobyčejnějšího kluka.
Ale ty jsi se najednou změnil, možná jsi byl takový celou dobu, ale já byla strašně moc zaslepená a zamilovaná do jiného..
Zlomil mi srdce a já byla dlouho dobu na dně, ale pak jsi se na mě usmál. A já si nepřála nic jiného, než zase pocítit ten nádherný pocit, když jsi se na mě tehdy usmál. Bylo mi tak krásně. Bylo to jako nový začátek.. Nádherný začátek a já zase začala žít, i když jsem si myslela, že po té bolesti se nikdy nevzpamatuju a, že takovéhle příběhy se mě nikdy nestanou..
Ale přišlo to úplně nečekaně od spolužáka s kterým jsem den co den v jedné třídě..
Začala jsem si najednou všímat všech tvých maličkostí těch nádherných očí, které zkoumám ještě teď, protože jsou hodně odlišné od ostatních. Jsou to ty nejkrásnější oči, který jsem kdy mohla spatřit. Máš ten nejněžnější dotyk, jaký jsem kdy mohla cítit. Máš ten nejroztomilejší úsměv, ten nejkouzelnější jakej jsem kdy slyšela a viděla. Pokaždé se Ti tak rozzáří oči a já nevnímám nic jiného než Tebe..
Ubližuješ mě tím, že si hraješ s každou holkou okolo Tebe včetně mě.. Ubližuje mě to tak moc, že už jsem tolikrát ucítila slzu na tvářích. Zalité oči kvůli Tobě..
Ale pořád mi schází ta odvaha, říct Ti to i když je tolik možností.. Trvá to už dlouho a my dva se za chvilku rozloučíme, protože končíme Základku a já se bojím, že toho budu hodně litovat..
Budeš mi totiž tak moc chybět, nedovedu si ani představit co budu dělat..
Ale ten strach je tak velikej. Občas mi přijde, že mít ráda Tě je málo, ale milovat moc.. Ale přitom na Tebe musím myslet od rána do večera. Jsi neuvěřitelnej, jsi nádhernej a možná konečně teď si uvědomuji, že jsem láskou bez sebe pokaždé, když tě spatřím.. MILUJU TĚ ! Ale bude těžké s tím žít, když se nikdy neodvážím Ti říct jak to skutečně je..
Poslal(a): Luci, 13.6.2011

Spodek

Stránka generována 23.12.2024 18:05:09.