Nedávno jsem pod vlivem událostí kolem mne přemýšlel o tom, co je to vlastně závislost. Nezáleží na čem, ale prostě závislost. Na sociálních sítích se často objevuje kolonka závislosti. Co do ní napsat? Když nenapíši nic, vypadám jako z jiné planety. Nejsem závislý na internetu, tabáku, alkoholu, drogách a ani sexu, jak mnozí píší. Vyplnil jsem tedy pouze, že jsem závislý na lidech, na kontaktu s nimi. Ne, že bych vyhledával přeplněné autobusové linky, čekárny před ordinacemi lékařů, případně nějaké hromadně organizované akce různých politických stran a hnutí. To opravdu ne. Toho, s kým se chci setkat a případně přátelit, toho si vyberu sám. Je pak na něm, jestli toto přijme či nikoli. A nehodnotím lidi rozhodně podle toho, jak vypadají, jaké mají postavení, konto nebo barvu vlasů, kůže a krve. Lidi hodnotím jen podle toho, jakým způsobem žijí. Ne všichni měli stejnou startovní čáru, ne všichni měli stejné finanční možnosti a rodinné zázemí.

To ale není závislost v pravém slova smyslu, toto je dáno tím, že jsme lidé a lidé odjakživa žili ve skupinách. Ať to byly tlupy, rody, rodiny a podobně. A člověku, který zůstal z jakéhokoliv důvodu sám, se asi žije opravdu velice těžko. A vůbec v dnešní době. Je život v osamocení ještě vůbec životem? Není to již jen přežívání?

Co je tedy závislost? Kouřit jsem přestal před 20 lety, fetovat jsem nezačal. To, že si dám občas sklenku nebo dvě červeného, v létě jedno pivko na žízeň, to rozhodně není. Z pohledu “závisláka“ ale není závislost ani to, když denně v některé z náleven nebo i potají v ústraní vytáhne svých pár kousků. Ten, kdo pije v osamocení, ten je k závislosti o hodně blíž. A úplně nejblíže je k ní ten, kdo v alkoholu utápí své stresy a problémy. Ale to nejde, ty se pouze odkládají na dobu, kdy už ona látka se vzorečkem C2H5OH, případně nějaká jiná, přestane účinkovat. A úplně nejhůř na tom jsou tací, kteří tvrdí, že se jich toto netýká, tací, kteří tvrdí, že závislí nejsou, ač bez nějaké té „berličky“ nedokážou být. Takoví lidé se plácají ve svých problémech, utápějí se v sebelítosti a vinu za svůj stav dávají všem okolo. Měl jsem jednu velice dobrou známou, která tomuto démonu podlehla. Každé ráno pak čekala před samkou, až otevřou, aby mohla koupit svou krabici „vína“, někdy běžela odpoledne znovu. Alkohol pak schovávala v různých skrýších a pila potají. Už není mezi námi. Když jsem ji poznal, byla to velice pohledná a pracovitá žena, velice společenská, ale organizmus nezvládl její, postupně se zvyšující, dávky. Také říkala, že ví, že může kdykoliv přestat. Ano, přestala, ale úplně. Jako troska v osamocení zemřela příliš mladá. Alkohol nevyřešil její starosti a problémy, přidělal je ale její rodině a lidem, kteří ji měli rádi.

Tu samou moc mají i OPL (omamné a psychotropní látky). Neznám člověka, který by své problémy vyřešil za pomoci THC v jointu marjánky, v perníku a podobných látkách. Jejich problémy se jejich užíváním pouze odsouvají a mnohdy si jejich uživatel ani neuvědomí, že problémy narůstají a on pomalu ztrácí rodinu a přátele.

Někdo píše, že je závislý na tom či onom. Co tedy vlastně závislost je? Kdo závislému člověku může pomoci? Když nebude chtít sám, tak nikdo. Pokud chtít bude, tak rodina a přátelé, ale to musí být v takovém stádiu, že mu ještě nějaká rodina a nějací přátelé zbudou. Později pak, když už se od dětí odvrátí rodiče, od rodičů děti, od přátel přátelé a kamarádi, pak už bývá pozdě.

Existuje závislost na internetových sítích? Asi ano, ale to musí člověk kvůli internetu zanedbávat rodinu, práci a reálné přátele. Někteří lidé k sociálním sítím utíkají proto, aby zde hledali únik od starostí, stresů, odreagování, a hledali virtuální přátelství. Ano, člověk se zde může uklidnit, odreagovat, ale nesmí tím utrpět jeho pracovní a rodinné povinnosti a reálné vztahy.

Snad nejvíce tolerovanou závislostí je závislost na nikotinu. Také leze hodně do peněz, také to může ničit vztahy, ale okolí bude tolerovat člověka, který na chodníku kouří spíše než toho, který zde pije alkohol nebo si píchá do žíly.

Když nad tím tak přemýšlím, asi závislý nejsem. Díky Bohu.

A aby to nevyznělo tak smutně, tak veselou příhodu na konec:

Přijde mladík do trafiky a požádá o cigarety. Prodavačka mu je podá, on koukne na krabičku a vidí nápis, že kouření může způsobit impotenci. Na chvíli se zarazí, krabičku vrátí prodavačce a říká: „A, paní, ty s tou rakovinou už nemáte?“

Poslal(a): Vlasta1957, 10.9.2011