Den ode dne, noc od noci,tížím sebe,tížím se na srdci,když hodně je málo a málo je míň,než by se zdálo,nevím co s tím,tak zapálím dům a s mokrými víčky dopiju rum... Dívám se stále,na pohled tvůj,nechci se trýznit,ale tak jest úděl můj.Tak odpouštím dnům,kdy se mnou si byla.A pak..napadá mne spousta slov,vět,souvětí..že chci pořád jen to jedno,vidět tvou jemnost,tvou hebkost..jsem cizinec a ty má obdoba dokonalosti,jsi pro mě to,co vyvolá pro rejžujícího chlapa zlato,jsi pro mě něco jako světlo pro tmu,jsi pro mě slunce,které se pozdraví s měsícem.Jsi dokonalost,jsi upřímnost,jsi můj ideál,až se v tom ztrácím.Co se stane,když k tobě natáhnu svou dlaň? podáš mi tu svou na proti? stiskneš mi ji? opětuješ to všechno..?mohu se jen ptát...nikdy ti tohle neříkám,a když říkám,tak vždy v tu nejnevhodnější chvíli,kdy to asi ani nebereš vážně..ale ve mě tohle všechno opravdu je.Věř,že když ulehám,tak ulehám s tebou,když se probouzím,tak se probouzím s tebou.Při každém usínání se tě dotýkám,dávám ti vše co chceš,ten pocit jistoty,naděje a krásného zítřku..ano,přesně to samé totiž se mnou děláš ty.Vím,že je to komplikované,ale co já vím,tak věříš na osud,já na něj chci věřit také,a pokud se celá má vize naplní,uvěřím,že opravdový osud existuje a není ani potřeba existence boha.Víš...chci ti dát tahle písmena,tahle slova,tyhle věty,souvětí,chci ti dát celý tento článek,ale co nejvíc,chci ti dát své srdce,své já,svou osobu,svůj svět, své vše...protože tím pro mě jsi ty,jsi pro mě vším...vším dokonalým..dokážu ke každému tvému krásnému pohledu psát hudbu,dokážu ke každému tvému pohybu přiřadit slova...a co víc,dokážu k tvému já přiřadit lásku..jsi jizva na mém srdci,která nezmizí...chápu tě,toleruju,ale nevím,jestli jednou nebudeš litovat...a tak to mám den ode dne...

Poslal(a): toužjestejnějedno, 8.4.2012