Už je to tak.Přichazím o tebe,pomalu,ale jistě mi to dochází.Já chci pořád číst tu knihu,ale narážím na prazdný list,ani nevím kde se v ní vzal,ale narážím na něj čím dal tím častěji.A s předlohy,úvodu a předchozích stránek se stávají jen vzpomínky.Prý musíš už jít,vše chce mi tě vzít,chce se mi řvát,já nechci tě dát.Listuji dál knihou s názvem "Mé srdce"..vítr silí,stránka střídá stránku,každý list otáčím s velkou námahou,nechci ať vzpomínky jen zůstanou.Peru se,bojuju,já tohle chci a potřebuju dočíst do poslední kapitoly,do samotného závěru.

Nám dvěma nebyla dána pravda,nám dvěma nebyla dána čistá cesta,nám dvěma na nebi chvíli hořela hvězda,ale dolů pak padla a to nas trápí.Jestli pak tenhle volný pád naše víra překoná.Víš,já se teď trápím,přestávám v té knize tak dokonale číst,ten opar padlé hvězdy vše mlží,každý zlomek toho v co věřím se smazává,myšlenka po myšlence,vzpomínka po vzpomínce...stáváš se prázdnou stránkou,ale pořád tak čistou a krásnou.Prochazíme kolem sebe,mlčky,krok po kroku,zachvěju se,otočím,ale ty kráčíš dál...na tohle jsme čekali,tohle jsme asi potřebovali,už nejsem hrdina,už nečekám den ode dne,už je to jen prazdný list a do ticha znějící poslední úder mé lásky...naděje střídá klam zasahujic do života tak jako ten znamý a neuprosný tikot hodin...

(Je tohle ta poslední kapitola??)

Poslal(a): touzjestejnejedno, 19.5.2012