Tak mám zas po dlouhé době, tak nějak smutnou náladu, přijde to jako nekonrolovatelná střela, proč se mi vrací myšlenky, které nechci, protože bolí, proč, proč musím poslouchat od ostatních jaký jsi, zlý, ...já to nechci slyšet, já Tě tak neznám a nevěřím tomu, že hrubý jsi. Stále Tě bráním (ani bych nemusela) a pak poslouchat, holka si hloupá, vždy to byl kr..én, jen si to neviděla. Bráním se, to není pravda, jen oni nevidí jaký ten člověk doopravdy je. Nemusím nikomu nic dokazovat. Nemusím se nikomu zpovídat. Je to mé tajemství, mé krásné tajemství a já si ho uchovám, tak jak jsem poznala já a nenechám si to nikým kazit. Dnes vím, že jsem tě milovala, opravdově, jinak bych se nemohla tak trápit a myslet na Tebe. Proč lidé i po tak dlouhé době zajímá, jak to tenkrát bylo..at jdou všichni do p..le...to jim to v tech palicích hodně dlouho vrtá, asi nic takového nezažili a a ni nikdy neprožijí, nemají na to..nikdy nás nepochopí, NIKDY. Možná jsem kráva, ale v mnoha věcech užitečná!

Poslal(a): To je opravdu jedno, 30.11.2012