Kamarádky navždy!
Kamarádky navždy!
Byl rok 1997 a my se právě přistěhovali na Wolkerovu do Hulína. Právě jsem se narodila a nic jsem v tu dobu ještě nevnímala. Ale moje mamka ANO! Byla v baráku nová a s tetou Petrou si ještě vykaly, neznaly se. Jeden den seděli před barákem a byl na světě už i Dominik a seděla tam i tvoje mamka. Nic netušící, že bude mít tak úžasnou dceru jako jsi ty! Naše mamky si začaly tykat. Rok 1998 přinesl tu nejúžasnější bytost "kámo". Byla si to ty! Naše mamky byli kamarádky, dobré kamarádky a my měly to nejkrásnější dětství. Každý den spolu, naše "parta".. Prostě celá Sadovka. Ale ty si byla ta, které jsem věřila, kterou jsem si nejvíc oblíbila, které jsem opravdu věřila.
V mém srdci jsi se stala nejlepší kamarádkou. Od té doby co tě znám, jsem nepoznala nikoho komu bych mohla věřit tak jako tobě. "Bulím tu jak magor :'D" Všichni co tě znají tě stejně neznají tak jako já. Zdá se to asi nemožný, ale vím toho o tobě snad nejvíc, už jen díky tomu, že tě znám od narození a trávila jsem s tebou každý den. Možná jsou nějaká tajemství co nevím, ale to mě netrápí. Protože o tobě toho vím spoustu a mohla bych vyprávět tvůj život.
Ty sis nikdy nehrála na takový to "BFF", ale vím, že jsem vždycky soupeřila s Luckou a chtěla jsem být ta tvoje nejlepší kamarádka. jenomže se to všechno sypalo.. Ty si se odstěhovala (vím není to tvoje vinna) a já přišla o osobu, která o mě věděla všechno, které jsem věřila a která pro mě byla oporou, když se na mě celý svět vykašlal, když jsem byla na dně. Ty sis v Tlumačově našla nové kamarády a mi se vídaly pouze o víkendech, když si byla u taťky. Čas, který jsme spolu trávily když si bydlela ještě v Hulíně nebyl tak cenný jak ty víkendy. Byla jsem ráda za každou minutu s tebou, za každý smích, společný zážitky....
A 1.října 2010 i po mě zůstal prázdný pokojíček na Wolkerce a já zmizela. Neviděly jsme se tak půl roku, možná dýl. Všechno prostě bylo pryč a zbyly jen vzpomínky. Vzpomínky a rýha v srdci, která se nikdy nazahojí.
Vídaly jsme se minimálně. Já přestala chodit za taťkou do Hulína a pak i ty. A my se viděli optimálně. Prostě jen když jsme si jedna udělala NĚKDY čas.
Nebyli jsme to my. Holky, který spolu trávily dny a noci, který se znaly 101%, který měly hromady společných zážitků.... Ale pořád jsi zůstala mou NEJLEPŠÍ kamarádkou.
Nedávno jsem se bavila s mamkou o tvojí mamce, protože mě zajímalo jak dlouho se znají a jak to mezi nima vůbec je. Zeptala jsem se i kvůli tomu, že tvoje mamka o tom víkendu jak jsem u vás spala řekla, že jí chybí moje mamka. A mě tu samou větu zopakovala mamka doma. Řekla bych, že jsou kamarádky na život a na smrt, protože mamka jak mi to říkala měla slzy v očích a mluvila o tvojí mamce jako o svojí ségře, jako o někom koho zná od malička.
Když si vezmu, že nás vlastně spojily dvě nejdůležitější osoby pro nás, je to neskutečný!
Tím ti tu chci říct, že tě mám pořád stejně ráda a jsem ráda za všechen čas co s tebou můžu strávit, za všechny vzpomínky ( i za ty špatné) ti děkuju. Pořád jsi pro mě ta malá princezna, ale hlavně NEJLEPŠÍ kamarádka! Známe se už skoro 15 let (naše mamky 16 :D). Ale je to prostě tohle všechno neskutečný...MÁM TĚ RÁDA RENOUŠI! ¦
Upřímně, je mi jedno jestli jsou tu chyby, nebo blbě poskládaný věty...Psala jsem to ze srdce, tak jak to cítím ;)
Poslal(a): Andrea, 28.3.2013