Proč tak lže? Proč mě nenechá být - já jsem nikomu lhát nechtěla, Tys byl pro mě nejbližší člověk, proto jsem se na Tebe obracela, mně prostě věci nedochází, nenapadlo mě, že ubližuju, srdcem jsem sice něco cítila, ale říkala si, že není možné, abys mě miloval, myslela jsem si, že mi odpovídáš, protože jsi hodný. A ty inzeráty jsem si dávala proto, že jsem chtěla cítit lidskou blízkost, kterou jsem sice cítila s Tebou, jenže si myslela, že trpím erotomanií. O tamto mi potom sice šlo taky (ne v roce 2009), ale jen z důvodu, abych konečně se vyrovnala ostatním lidem, sice cítím touhu, ale jestli si myslíš, že bych bývala byla nadšená z toho, že budu s někým, koho nemiluju, tak to se mýlíš. Stejně by mě ten fakt nakonec vyděsil, takže by zůstalo pouze u toho chtění mít něco už za sebou. A vyčítáš, že já to obracím jen k tomu, to není pravda, já bych byla šťastná za to, kdyby mně bývalo došlo, že mě má někdo tak rád. Vždyť to bylo to, po čem jsem vždycky tolik toužila. Jsem sobec, ano, protože mi prostě nedošlo, že tím psaním ubližuju. Mně to prostě nedošlo, rozumíš tomu? Já si prostě zvykla se Ti svěřovat, a sobecky mně nedošlo, že Tebe to může bolet, protože jsem myslela, že ke mně nic necítíš a že to děláš z pouhé lidské dobroty. Zasloužila bych, ale teď už s tím nic nenadělám.

Poslal(a): M, 11.5.2013