V každé druhé knížce, v každém časopise,všude jsou zamilované věci,těxty o čem je láska,jak láska vypadá,jak se pozná ten pravý,a každý píše že našel tu pravou a toho pravého a po měsíci už to říkají o někom jiném,tak přemýšlím a říkám si.. vědí lidé opravdu co je to pravá láska, ví co je to poznat toho právýho? Tak jsem si vzpoměla na mé lásky a vzpoměla jsem si na své rodiče , a řikám si vždyť oni se nelíbají,vždyť oni se hádají,mají problémy,nedají si každou minutu pusu ..a já jsem na svojí lásku čekala,každou minutu jí líbala a nehádala jsem se s ní,tak jsem přemýšlela a ptala se rodičů jestli jejich láska je ta pravá?Že já jsem milovala,ale chovala se jinak.Smáli se, a řekli mi,že se také takhle k sobě chovali,ale že pravá láska není milovaní,krásné chvíle,žadné hádky,že člověk dělá chyby,háda se a na začátku to je vždy krásné aby lidi věděli pro co žít a proč bojovat a odpustit a nevzdát se , a že ted jsou tady a mají krásné děti a milují se ještě víc.Tak jsem koukala kolem sebe a viděla vztahy,kde jsou lidé štastní a milují se a řikají, že poznali pravou lásku,pohdají se a vzdaj to s tím že přijde někdo lepší.Blobst, pravá láska bojuje,to mi řekli rodiče,ale já stále nevěděla co to je..
Jednou jsem viděla muže,obyčejný s neobyčejnými oči,řekla jsem si sakra je mi nějak divně,cítila jsem se jako před 1 pusou ,tak jsem si sním povídala,a nevím jak,ale zamilovala se,viděla v něm někoho uplně jiného,a vzpoměla jsem si na mámu a tátu.Snažila jsem se o něj,a jednoho dne mi řekl že mě miluje a já mu měla sto chutí říct, že já ho miluji už od 1 dne,bylo to krásné,myslím opravdu,že jsem byla nejšťastnější člověk na světě,ale přišel čas a tak i to, co řikali moji rodiče a to byli hádky a lidské chyby,byli hlavně mé,ale můj slib že ho nikdy neopustím a budu ho milovat celý život jsem nikdy nechtěla hodit pryč.Věděla jsem že ať bude hubený,bez nohy,na vozíčku,vždycky ho budu milovat a budu sním!Bojovala jsem,byl to první muž s kterým mě bavilo vše,kterému jsem ráda vařila,rano udělala snídani,byla to pohádka,a já poprvé citíla co znamená to slovo pravý,ano milovala jsem i dřív a někoho jineho ,ale tak jak jsem milovala jeho,každý jeho pohled,každou jeho chybu,jeho krásnou mezeru mezi zuby.Řekla jsem mámě,proč já ?V čem jsem vyjímečná že zrovná já mám u sebe toho pravého? Máma mi řekla,že pokud je to ten pravý,asi i on je vyjímečný,ale že nás čeká hodně těžkých věcí celý život,že se budeme hádat,že budeme dělat chyby,nebudeme mít peníze,pak nebudeme vědět jak dál,někdo nám bude závidět,ale že pokud je to pravá láska tak to zvládnem a jednou budete sedět starý v křeslech a budete vědět,že jsme poznali to nejcennější na světě i přes ty všechny zlé věci.Když jsem tohle slyšela,v srdci jsem ucitíla ,že on je ten s kterým chci sedět v křeslech a vzpomínat.Ale ptám se ,proč nemůže být pravá láska dokonalá bez hádek,a problémů?Táta hned odpověděl...Víš dcero,když něco chceš máš to?Nemáš.Když chceš lásku celý život,když chceš každý den vstavat vedle své lásky,musíš překonat i to zlé,nic není zadarmo,jsme lidé,co dělají chyby ,protože milují,hádají se ,protože jim na všem záleží,ale milují se a zvládnou vše a pokud ne celý život toho budou litovat.Tak bojuj spolu s ním,at máš to co má jen málokdo.Bojovali jsme přišel krásný den,ale i hrozný,milovali jsme se ale také jsme se hádali,dělali jsme chyby,bohužel já udělala větší,bylo to těžké,občas to svádím na to ,že jsem člověk,ale to mě neomlouvá,trpěla jsem a trpim do teď,vím,že stím nic nikdy neudělám ,ale nikdy jsem ho neopustila a neopustím,nikdy jsem nedala lásku nikomu jinému a byla mu věrná.Máma mi řekla "BOJUJ" ,chyby jsou povahou každého,řikáš mi ,že je to pravá láska? Tak to zvládnete,i kdyby jste se měli každý den pohádat,pokud je to pravá láska vratíte se k sobě.S tvým tátou jsme se hádali ,ale vždy jsme se vrátili k sobě klidně i naštvaní ,protože první a pravá láska nikdy neskončí,a pokud to někdo řekne tak je to jen srab, co se bojí za svojí láskou jít a nechce být smutný z hádek..ale bez ní je celý život smutnější a časem mu chybí i ty špatný věci,hádky a zlozvyky.Tak bojuju a prosím každý kdo se háda,má problémy s rím druhým..pokud se milujete zvládněte to,neodcházejte je protože jsou problémy,hádky a neshody budou všude.Je lepší se hádat s někym koho milujeme ,a neodejít než odejít a pak zjsitit ,že jiné a lehčí to v životě stejně nebude.Spolu navždy a ve všem.Doufám ,že nás bude víc ,těch co budou sedět starý se svojí láskou v křesle!A hlavně doufám žeto budeme i my dva.Miluji tě

Poslal(a): Neznámý, 28.6.2014