Předem všem přeji krásný den a obzvlášť lidem s dobrým srdcem. Strávila jsem několik dlouhých hodin přemýšlením jestli mám nebo nemám zkusit snad poslední mou naději. Ještě je příliš brzy psát svůj příběh do každého detailu, ještě to moc bolí. Byla jsem šťastný dítě a měla tu nejlepší rodinu. Jediný co nám vždy chybělo byly peníze, ale nikdy to mě, ani mému o 7 let mladšímu bratrovi nevadilo. Obzvlášť my 2 jsme tu byli pro sebe. Byl pro mě téměř jako syn. Od mých 15 jsem každé odpoledne a volné dny chodila po brigádách a z vydělaných peněz alespoň trochu snižovala dluhy rodičů.
Ve chvíli, kdy byla týden prázdná lednice jsem se rozhodla na konci 3. Ročníku ukončit studium na Obchodní akademii a začít pracovat na 100%,..byli na mě pyšní. Do dnes nevím proč, přišel zlom, nebo spíš – přišel frajer – bod zlomu. Bylo mu mě ,,líto,, a vzal mě k sobě dom-, odtuď už jsem nemohla na krok. Drogová závislost. Fetování. Vytrpěla jsem si ale peklo. Pervitinové peklo. Bála sem se o tom mluvit. ,,Moje láska,, je na psychiatrické léčebně – odddělení pro trvalé poškození mozku. Dlouho jsem byla na ulici než sem našla odvahu vrátit se. A vysvětlit to. Jejich hodná dcera ze dne na den ..umřela a psychicky i finančně je zruinovala. Tatínek po infarktu, maminka zkončila v práci aby se o něj starala. Sama už vyčerpáním nemohla. Jsem třetí měsíc doma, den odedne je to lepší. Všichni už zase pracujeme a věříme v lepší budoucnost. Chci jim udělat malé překvapení, ať si můžeme udělat pěkný společný výlet a na chvíli zapomenout na problémy, dennodenní problémy. Jen na to mít..najde se někdo, kdo by přispěl třeba i 10 korunami ? Moc vás prosím a navždy budu vděčná. Děkuji. K. D. , nar. 1994 (číslo účtu, na který můžete poslat alespoň pár korun ..prosím.. 2212295612/6210 )

Poslal(a): Kristýna, 13.1.2015