Už je je to skoro půl roku... půl roku od doby, co se mi kompletně změnil život, až jsem si z toho sedla na zadek. Topila jsem se a nikdo mi nemohl pomoci. Chtěla jsem se už na všechno vykašlat . Ale sebrala jsem všechnu sílu co jsem v sobě měla vstala jsem , šla a potom zase spadla, ale uvědomila jsem si že to je ŽIVOT. Život je jako hra ale jedním rozdílem je ze život bolí a nemá návod.

Poslal(a): Katka, 7.4.2015