Jedna jemná, láskyplná, ženská bytost z celého srdce touží po něžném, laskavém partnerovi. A protože už byla mnohokrát zraněna nebo zažila špatné jednání, obklopila se plotem z ostnatého drátu, který je tak hustý, že je vidět už zdaleka. Kolem se odehrává život v celé své pestrosti, zatímco dotyčná ho ve svém vlastnoručně vybudovaném ostnatém vězení raději pozoruje, než aby se ho zúčastnila. A protože je pevně přesvědčena, že všichni muži jsou zlí, přísahala si:" se mnou už ne!" Všichni " zlosynové" jsou zaháněni na útěk, až tu nakonec nezbývá ani jeden. Jednoho dne se však přiblíží odvážný rytíř, který se nenechá odradit skutečností neproniknutelné drátěné sítě, protože za ním tuší princeznu svého srdce. S jistotou, že jedná správně, na ni opatrně, zdvořile a přátelsky zavolá něco nezávazného, aby tím ohleduplně dal najevo svou dobře míněnou snahu o přiblížení. Němá odpověď signalizovaná nepřístupnou arogancí " Nepřibližuj se!", kterou dostane, ho ovšem uvede v úžas: Ta žena netouží po náklonosti! A tak se obrátí na jinou dámu, kterou jeho příchod potěší. A za ním zůstane osamělá ženská bytost s hlavou plnou myšlenek, a snaží se odpovědět na palčivou otázku srdce:" Proč nemám u mužů štěstí?"

Poslal(a): Tommy, 3.10.2005