Ty...
Ty...
Myslím každý den na chvíle s tebou. Zamilovala jsem se do tebe, ale nejsi už mou vysněnou láskou. Jen jsi mi dal do života tolik, že pro mě vždycky budeš někdo, kdo u mě v srdíčku bude mít místečko, nikdy ti nepřestanu být vděčná za tvoji lásku a nikdy nezapomenu pocit, jak mi s tebou bylo. Byla jsem vedle tebe taková, jaká doopravdy jsem a ty jsi mě za to miloval. Neodpustím si, že jsem byla tak hloupá a odešla kvůli němu. Kvůli tomu, který mi za to přinejmenším nestál. To ty jsi ten, který pro mě bude na vždycky výjmečným človíčkem, i když ti nepřijde, že jsi mi dal tolik, ale já to tak cítím. Jsou to věci, které teď doopravdy dokážu ocenit. Dělat něco pro ty, které máme rádi, bez očekávání, že oni nám v těžkých chvílích také pomůžou. Protože i ti, kteří jsou ti nejblíž, mohou být také nejdál... Teď? ...Teď už nevím, kdo vlastně jsi... nejsi ten, co mě naučil tolik věcí o životě. Vrať se zpátky a buď to zase ty...
Poslal(a): .............................., 22.3.2006