Ach smrt. Je vlastně zlá, nebo milosrdná? Pro nás přežívající je zlá, ale co ti mrtví? Kde jsou teď. Nebojte se, nebudu se pokoušet přijít, na to co je po smrti. Chci jen ukázat svůj postoj ke smrti.
Pro spoustu lidí je smrt velikými vysvoboditelem. Z bolestí či smutku. Ale to je jen mizivá část z těch co umírají. Většina si přeje žít, ale kdyby žili všichni, co chtějí žít, byl by to dozajista konec světa, jelikož by zásoby nedokázaly uživit tolik lidí. A musela by se najít jiná redukce obyvatelstva. Další dobrou funkcí smrti je vlastně motivace k životu. Každý si říkáme: Ještě bych chtěl před smrtí zkusit nebo dokázat tohle a tohleto. A možná, že kdybychom byli nesmrtelní, vůbec bychom se k takovým věcem neodhodlali. Strach ze smrti nás vlastně nutí do života a chceme si ho užít, taky právě z důvodu, že máme jen určitý čas, který díky bohu nikdo z nás neví, jak je dlouhý. Všichni lidé si přejí nesmrtelnost, ale co celé věky, co bychom dělali?Většina z nás ani neví, co si počít, když v neděli odpoledne prší. Ano i já si přeji nesmrtelnost, ale jiným způsobem chci být nesmrtelný v paměti lidstva. Ne tím, že bych chtěl věčně přežívat a z toho vlastně plyne, že k tomu,abych mohl dosáhnout mé kýžené nesmrtelnosti musím nejdříve zemřít. Ale před tím musím dokázat něco, kvůli čemu by stálo za to na mě vzpomínat. A ano, jak jste si jistě všimli i mě žene ku předu strach ze smrti. Přesto, že se dočítám, že bychom se neměli smrti bát, bojím se a hodně. Nebojím se umírání, je to jenom chvilka, ale bojím se věčnosti. To je totiž pojem tak hrozný, že si ho neumím ani představit. Kdyby se dala smrt uplácet, byl bych první, kdo by si kupoval čas, ale kupoval bych vždy jen rok dopředu, protože nikdo nemůžeme vědět, jestli se jednou nestaneme součástí toho mizivého procenta, pro které je smrt vysvobozením. Já jsem smířen se smrtí ,ale jako pojem v budoucnu. Ne teď, mám spoustu plánů a taky spoustu přátel, které bych nechtěl opustit. Jednou - v co nejdálnější budoucnosti - bych se chtěl dozvědět týden před tím, než zemřu, abych se rozloučil s přáteli rodinou a dodělal všechny záležitosti. A pak v klidu odešel. Možná do smrti a možná do mé vysněné nesmrtelnosti. Jen se smrti bojte, ale nesmí vám to svázat ruce a nohy.Co je zaručeně porážkou proti smrti, když jste mrtví už za života. Proto žijte, bavte se. A ukažte, že i když nevíme, kolik máme času, dokážeme být vděčni i za něj…

Poslal(a): GJC, 1.6.2006