Obyčejný proč! Stačí být jen šťastný, to, co člověk hledá, není však úplné štěstí, ale je to víra. Ta dává člověku pocit, že je člověkem. Víra má velkou sílu, je to snad nejsilnější věc. Láska se s ní nedá vůbec srovnávat, je to jako kdyby se srovnávalo dobro a zlo. No proč ne, vždyť je to vlastně totéž.
Možná snad jednou se narodí někdo, kdo bude vědět, chápat a cítit podstatu samotného života a žití. Pak tomuto člověku svěřte svůj život, protože budete vědět, že on má ten správný smysl pro ocenění života. Takový člověk ale není snad ani nebude. Lidský cit je jemný a křehký a přece tak nedoceněný, je to jako s kapkou v poušti, když kapka spadne z oblohy z bílých mraků a padá k zemi pak je její osud zpečetěn, ale samotná kapka je jen kapkou snad bezvýznamnou, ale když dopadne na zem na rozpálený písek, dá vláhu a vláha je život, potom se může život vrátit, jenže k tomu musí být dvě věci nerozlučitelné - jedna potřebuje druhou, kapka dá život a život dá bytí. A přesně to potřebuje člověk. Každý z nás by měl mít svoji čistou kapku života, která až dopadne z čisté oblohy, bude vědět, že na ni čeká někdo, kdo ji potřebuje a nezahyne tak zbytečně. Právě to se lidem stává, chtějí život, chtějí lásku, jenže oni sami nevědí, jakou cenu má život, natož láska a cit. Ví to snad jen ta kapka, proto až dopadne první kapka na zem ,chyťte ji do dlaní a zeptejte se, jakou cenu má čistý život bez lásky.

Poslal(a): Ricardo, 26.6.2006