Utíká lesem, slzy tak horké pálí ji na tváři... vlastní nohy ji neposlouchají... tolik si přeje utéct pryč, daleko ode všeho, pryč ze zajetí života... její srdce už dávno zemřelo...Proč zrovna v jeho rukou? Neví... stále ho vidí, všude kam se podívá je on, usmívá se... tak upřímně a ji to bodá do duše, bolí ji to a už nemůže dál... padá k zemi, umírá....jeho úsměvy pro ni byly vším, teď ji zabíjí... pláče a přestává dýchat... snad je jí to souzeno... snad jí bude líp...

Poslal(a): Rose, 28.7.2006