"Být spolu navždy a pořád spolu". Ten, kdo by chtěl dostát těmto slovům, by se měl nejdřív nad něčím zamyslet. "Je to správné? Je správné chtít po někom neustálou pozornost, a chtít být neustále na prvním místě?". Je to jen otázka nazoru,ale můj názor je, že tohle je jeden z faktorů co zabíjí lásku. Dva lidé, kteří spolu tráví každý den jsou šťastní, mají jeden druhého a nechcou nic jiného. Ale dřív nebo později bude vztahu něco chybět-že by jiskra? Proč najednou mají pocit že jsou v zajetí zvyku, jež je potomkem lásky? Zevšedneli si a z lásky se stal zvyk.
Strašně mě mrzí, když sleduju své přátele, jak s tímto bojují, a nevidí a nebo nechtěji vidět východisko. Nechtějí býti tolerantní, stávají se z nich sobci, jež chtějí vlastnit co milují, ale přitom tomu říkají LÁSKA. To není láska.
Máš tendenci neustále být se svým protějškem? Chceš s ním být i když cítíš, že by rád byl jinde a ma z tveho smutku ci vzteku výčitky? Myslíš, že když není s tebou tak tě nemiluje?....Pokud máte tyto myšlenky, nezasloužíte si lásku, neboť se o ni neumíte starat a jen berete, a nedáváte. Jak řekl jeden chytrý muž, "Milovat neznamená vlastnit, milovat znamená být šťastný, že milovaná osoba existuje"..ať už semnou, nebo s někým jiným.
Prosím vyvarujte se tomuto, ubližujete tím sobě i své lásce, která vás pak opustí i přesto že vás miluje, neboť jí dáváte najevo, že jste s ním nešťastní, a on vás nechce trápit, a přitom si za to můžete úplně sami.

Poslal(a): Miliho Mili, 24.8.2006